Někoho mohou vzpomínky na soutěž Zlaté medaile, tedy oceněné výrobky doby od roku 1964 dovést k nostalgii, někteří v nich mohou spatřovat přehlídku úspěchů minulých let. Brněnské veletrhy a výstavy nám organizací soutěže o Zlaté medaile MSV nabídli mnohem více. I když měla soutěž v průběhu let různou podobu i obsah, stala se nakonec přehlídkou invence českého průmyslu.
Prosíme čtenáře, aby vzali následující přehled především jako oslavu lidské práce a tvořivosti. V mnoha stovkách oceněných exponátu jsou ukryty světové unikáty, ale také balast, snaha něco předstírat veřejnosti a naplnit výrobní plán v onom podivném systému, jímž jsme byli obklopeni a drženi stranou od světa.
Je to oslava lidí, konstruktérů a mechaniků, kteří pokračovali v práci svých předchůdců a své znalosti předali dál. Kdo bude číst pozorně rychle zjistí, že naši dědové nám tu zanechali základy, na nichž stojí budova, jakkoliv poničená, průmyslu dodnes. A podíváte-li se na dobové fotografie zjistíte, že česká veřejnost měla vždy o mimořádné výrobky obrovský zájem. Brněnské výstaviště se stalo místem obdivu a zájmu veřejnosti o úspěchy průmyslu a soutěž Zlaté medaile MSV dodala vynikající marketingovou tečku.
V technice nic nevzniká náhle, ze dne na den, ale systematicky, kontinuální prací, jež má zpravidla určen jasný cíl. A podílejí se na nich zkušení konstruktéři a vedle nich mladí lidé. Ostatně není náhodou, že vzpomínky každého dobrého, chcete-li geniálního konstruktéra, začínají u příkladného učitele, předchůdce. Na to jsme bohužel díky politické propagandě často zapomněli.
V tomto přehledu najdete názvy podniků, které už neexistují. Z mnoha důvodů. Tak se tomu děje i ve světě, ale každý z nás na toto mizení může mít jiný názor, zvláště u nás, v zemi, která prodělala za posledních 100 let tolik převratných změn. Na jednotlivce i společnost až moc.
V této souvislosti je zajímavé ale i varující, že jeden z nejrespektovanějších německých ekonomů Thomas Straubhaar nedávno upozornil na zásadní omyly ekonomů posledních desítiletí zaměřených na finanční trhy a opuštění hodnot vynikajících výrobou. Zmínil, že Česko by mohlo navázat na svoji tradici, tedy po celé zemi rozmístěných vynikajících firem, jež jsou technologicky nedostižné pro laciné firmy Asie, což je ostatně ten nejdůležitější recept současného německého hospodářského úspěchu. Až se začtete do úspěchu československého textilního průmyslu, snadno pochopíte, jaká síla se skrývá v perfektním projektovém řízení, pokud se spojí úsilí více kolektivů více firem. V případě textilního strojírenství se taková spolupráce zdařila. Ale zatím se zřejmě nedá zopakovat. Bohužel.
V současné době se nedaří skloubit práci výzkumných ústavů a průmyslu. Ale i zde je jedna výjimka, elektronové mikroskopy, jejich výroba byla tak perfektně připravena výzkumníky, že průmyslová produkce pak už nebyla potíž.
Ve výčtu faktů a malých zamyšlení jsme se zaměřili i na automobilový průmysl, výrobu obráběcích strojů a letectví. Všechny mají společný záměr: cílevědomou podporu vlád a bankovních domů Masarykovy republiky, která přešla přes válečná léta až do období 50. let a dále.
Pokud Vás pohled do tohoto dokumentu donutí k zamyšlení, bude to nejlepší výsledek naší práce. Můžeme se zamyslet i nad tím, jaké osudy jsme připravili některým geniálním jedincům z řad konstruktérů mezi námi, kolik jsme jich před veřejností zatajili, kolik dokonce odměnili vězením a ponížením a nakolik vlastně dodnes chápeme cenu a hodnotu průmyslu pro naši společnost.
Průmyslové prostředí je tvůrčí a vytváří hodnoty z nichž žijeme a jsme díky nim posuzováni v zahraničí nejenom našimi bezprostředními sousedy, ale i za mořem. Tvořivá práce průmyslu v mezinárodním prostředí vytváří suverenitu státu. Nejsou to politici a jejich výroky, ale výrobky, jejichž životnost a společenská prospěšnost vytváří pověst té či jiné země. A proto se stát musí na rozvoji průmyslu s rozmyslem a výhledem do budoucnosti podílet.
Průmysl je také korektním měřítkem vyspělosti státu a jeho úrovně vzdělání. To není návod k přehnané pýše, spíše důvod k zamyšlení, jak jsme s tímto bohatstvím, jež je představováno technickým a rukodělnými znalostmi a zkušenostmi předávanými po generace lidí, naložili. A jak s ním naložíme v budoucnosti.
/bal/
Výzva
Tento přehled zlatých medailí udělených od roku 1964 na Mezinárodních strojírenských veletrzích byl připraven z archivních materiálů. Technické možnosti pořadatelů a chyby v archivaci způsobily určité mezery v dokladech.
Na počátku udělování zlatých medailí nebyly například vítězné exponáty fotografovány a autoři tohoto přehledu byli nuceni použít dobové fotografie podobných výrobků. Veletrhy Brno Vám proto budou vděčny za každou kopii dobové fotografie oceněného výrobku, kterou možná schováváte doma, případě znáte příběh vzniku některého z oceněných exponátů, který stručně popíšete.
V takovém případě zašlete prosím kopii fotografie s popisem na e-mail: jerlebach@bvv.cz, případně poštou na adresu Veletrhy Brno, a.s., Jiří Erlebach, Výstaviště 1, 647 00 Brno.
Za zaslané podklady předem děkujeme
Redakce Historie zlatých medailí
První vyhlášení soutěže Zlatá medaile MSV Brno
V pondělí dne 14. září roku 1964 byly na brněnské radnici poprvé slavnostně vyhlášeny výsledky soutěže Zlatá medaile Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Předsedou komise byl prof.ing. dr. František Brabec, DrSc. z Vysokého učení technického v Praze. Ten ve svém projevu před udílením medailí sdělil, že se do soutěže přihlásilo 300 vystavovatelů, z toho 160 československých. Patnáctičlenná komise, složená převážně z vysokoškolských pracovníků musela vybrat jen 30 vítězů ve 12 oborových branžích.
Ve svém projevu zvláště zdůraznil toto přání: „ Na specializovaný strojírenský veletrh do Brna mohou přijet jen výrobci strojů a zařízení s nejdokonalejšími výrobky, které snesou jen nejpřísnější světové parametry. Mohu však ujistit, že československé exponáty mají sympatické možnosti a šance, protože řada z nich dosahuje opravdu světových parametrů a snese i to nejpřísnější srovnání. Tím, že soutěž není omezena jen na některé obory, které je nutné srovnávat, mohlo by se zdát, že máme srovnávat nesrovnatelné. Je však možné srovnávat exponáty co do jejich technické úrovně, kultury práce a společenské prospěšnosti.“
Myšlence na vyhlášení soutěže Zlatá medaili, která ostatně kopírovala již tehdy v zahraničí obvyklé soutěže i soutěž na světových výstavách EXPO, kde československé výrobky obstály, příkladem může být například elektronový mikroskop Tesly, kopírovací frézka s NC řízením naší koncepce, či tryskový stav Vladimíra Svatého, předcházely snahy některých pracovníků Ministerstva zahraničního obchodu a exportních organizací zdůraznit kvalitu vybraných výrobků pro dosažení lepších marketingových úspěchů.
Byla to iniciativa zapálených odborníků, kteří už v roce 1955, kdy rozhodlo tehdejší Ministerstvo zahraničního obchodu o otevření 1. výstavy československého strojírenství právě v Brně, oživili vzpomínky na úspěšnou výstavu Soudobé kultury Československa v roce 1928 a rozhodli se propagovat průmyslové výrobky, jež měly být původně představeny jen zahraničním zájemcům, i tisícům návštěvníků, jež hojně nově koncipovanou výstavu navštívili.
Tehdejší pracovníci Brněnských výstav a veletrhů (BVV), museli nejdříve vyčistit zpustlé pavilony změněné ve skladiště a obnovit celý areál zničený válkou. V krátké době vytvořili nápaditou expozici, jíž vévodily výrobky těžkého strojírenství, zvláště energetiky. Byly zde ale i slavné výrobky průmyslu obráběcích strojů a textilního průmyslu. Skvělé výrobky zarámované do vzorně upraveného areálu plného květin úspěchem u veřejnosti zaskočily tehdejší politiky. Přišlo na 120 000 návštěvníků.
To byla ta nejlepší atmosféra k tomu, aby schopní lidé prosadili skvělé myšlenky, a tou byla například podpora výroby obráběcích strojů Josefem Štrosem. Byl prvním předsedou komise, jež měla vybrat skvělé výrobky a napomoci tak veřejnosti orientovat se v záplavě výrobků.
V době, kdy svět objevoval NC, tedy numericky řízené obráběcí stroje, v Brně tehdejší výrobci TOS Kuřim a Kovosvit Sezimovo Ústí vystavovali kopírovací frézku vyrobenou ve spolupráci s Výzkumným ústavem obráběcích strojů Praha (VÚOSO). Ano, výzkumným ústavem, o němž současná Wikipedie píše, že po roce 1990, kdy došlo k jeho rozpuštění, se už nikdy nepodařilo dát dohromady tak skvělé kolektivy konstruktérů obráběcích strojů.
Už rok 1955 a další dva ročníky Výstav československého strojírenství ukázaly, že myšlenka ocenění vybraných výrobků, i když ještě ne oficiálních Zlatých medailí MSV, je vynikající. V tehdejších poměrech často uvolňovala ruce mnohým konstruktérům, jímž by jinak plánem svázané ruce neumožnily vytvořit nic výjimečného. Příkladem nad jiné budiž právě onen první NC obráběcí stroj, (jeho úspěšnější verze byla vystavena na světovém EXPO v roce 1967 v Montrealu) jež dokumentuje tvůrčí schopnosti konstruktérů. Někteří dosáhli po odchodu do zahraničí světové proslulosti, ti, jež setrvali, zůstali povětšinou anonymní.
Výstavy československého strojírenství byly jen tři, v roce 1958 se nekonala výstava vůbec, zato rok poté, tedy v roce 1959, to byl již 1. mezinárodní strojírenský veletrh. I když první návrh, oživit tehdy 14 denní přehlídku, už i s mezinárodním obsazením, oceněním výrobků soutěží o zlatou medaili, se neprosadil, neboť organizátoři se obávali konkurence zahraničních výrobků, zahraniční vzory a úspěchy některých českých výrobků na nich prolomily obavy.
Proto se v zahajovacím projevu prvního předsedy komise udělující zlaté medaile, který byl prosloven před kompletní politickou reprezentací roku 1964, objevuje opatrné ujištění o světovosti československých výrobků. Prof. ing. Dr. František Brabec Dr.Sc. ostatně nelhal.
Je skutečností, že pamětníci, třeba i stavitelé stánků, kteří rozbalovali dodané stroje do expozic, zaznamenali v areálu MSV desítky zahraničních průmyslových expertů, kteří potajmu, někteří i vleže, dokumentovali některé textilní stroje, jež tvořily velkou část expozice. Odlesk konstruktérské originality tryskových stavů poznamenal tehdy mysl nejednoho mladého technika. Kdo však mohl tehdy zveřejnit jméno Vladimíra Svatého, autora a realizátora této konstrukce, jež ovlivnila celosvětový textilní průmysl? On dostal za odměnu světového vynálezu nejprve vězení.
Vynálezci rotorového předení už dopadli lépe, stejně jako další, ale povětšinou anonymní konstruktéři. Režim, který oslavoval lidskou práci, na člověka dokonale zapomínal.
O vysoké úrovni některých exponátů, například z oboru obráběcích strojů, je možné se dočíst ve vzpomínkách hlavních konstruktérů ale i prodejců, jimiž provázíme celkový přehled výsledků soutěže Zlatá medaile, udělených pro Mezinárodních strojírenských veletrzích od roku 1964 do roku 2012. Vzpomínky přinášejí však i první náznaky změn, které provázely československý průmysl v pozdějších letech, změn, z nichž mnohé byly neovlivnitelné, změn z nichž mnohé byly vyvolány rozdělením světa i změn způsobených chybami politiků. Příkladem největším budiž podcenění aplikované mikroelektroniky, jenž vyřadila na léta československé strojírenské výrobky z první řady elitních technických řešení.
Mnozí vystavovatelé pohlíželi na soutěž Zlatá medaile od počátku s velkým despektem. Nedokázali se přenést přes jisté politické zázemí soutěže i skutečnost, že léty byla zpoplatněna, i když výtěžek sloužil spíše k zabezpečení slavnostního aktu předávání ocenění. Z odstupem času však můžeme říci, že pro mnoho konstruktérů a dělníků od strojů byl takový slavnostní akt jediným veřejným oceněním jejich práce. Někdy dokonce i přímo na místě, jindy doma v kruhu svých kolegů.
Na druhé straně je faktem, že některé podniky cítily téměř jako povinnost přihlásit do každoroční soutěže nový, či alespoň inovovaný výrobek a účast v soutěži se tak stala příležitostí prosadit některé myšlenky, jež zvláště v pozdějších letech, poznamenaných neduhy plánovaného hospodářství, narážely na nechuť ke změnám a bariéru spokojenosti se stávajícím stavem plněním plánu.
Mimořádné je v této souvislosti představování nových osobních a nákladních vozů československého automobilového průmyslu, které byly jistě tím nejlepším odrazem současné úrovně průmyslu jako takového. Vyvrcholily představením vozu Škoda Favorit v roce 1987 a teprve čas a vzpomínky hlavního konstruktéra ing. Petra Hrdličky, syna zakladatele slávy vyhlášených konstrukcí Škoda Mladá Boleslav ing. Karla Hrdličky, osvětlily všechny neduhy doby: nechuť ke změnám léta zaběhané výroby na straně některých podniků, jež měly změnit sortiment, na straně druhé entusiasmus jiných podniků, i jednotlivců, dokonce z řad politiků. Stejný osud poznala i značka Jawa, která i v Brně slavila své premiéry za neutuchajícího zájmu veřejnosti.
Ostatně pojem entusiasmus musí nutně napadnout každého, kdo se začte do seznamu udělených medailí, nebo pohlédne na dobové snímky strojů a zařízení. Úspěšně se vzmáhající letecký průmysl, jež byl po II. světové válce zprvu zaměstnám výrobou pro vojenskou mašinerii bývalé SSSR, v Brně představil vlastně všechny své úspěšné konstrukce: letouny L 200, L 410, Zlíny řady 26 jež dobývaly trh akrobatických letadel, Albatros, L 39 Albatros, větroň Blaník, zemědělský letoun Z 37 řečný Čmelák. O textilním strojírenství se dodnes některým politikům jen zdá. V Brně byly představeny spalovací turbíny československé koncepce a výroby. Obráběcí stroje z TOS Kuřim, ZPS Gottwaldov, TOS Kulín či Varnsdorf, brusky, ozubárenské stroje. To vše bezesporu světové úrovně. I oko laikovo se mělo na co dívat. Bohužel, úloha historiků ve zhodnocení doby a následujícího období bude asi přetěžká.
Jeden z ředitelů BVV řekl v zahajovacím projevu veletrhu 80. let, že úroveň Mezinárodního strojírenského veletrhu vždy reflektuje celkový stav průmyslové výroby v naší zemi. Doslova řekl, že „ je barometrem“ ukazujícím v předstihu, jak na tom naše průmyslová výroba je.
MSV byly opravdu největší exportní akcí československého a později českého průmyslu, i když doba, kdy se dlouho dopředu připravené kontrakty demonstrativně podepisovaly právě v průběhu veletrhu minuly. Dodnes však takovým barometrem je.
Byly však především setkáním konstruktérů, což dokládá růst a význam tzv. doprovodných programů. I když jsou dnes tato setkání nahrazována záplavou internetových informací, a dávno minula doba, kdy velké podniky vypravovaly celé autobusy dělníků, aby se podívali na nové stroje, osobní setkání konstruktéra se strojem a jeho tvůrcem je neoddělitelnou součástí každé výstavy. Zde i v zahraničí.
Zahraničí pak v nové době, kdy se naše ekonomika i průmysl otevřely světu nebývalou rychlostí, ovlivnilo i podobu soutěže Zlatá medaile MSV v Brně. Ukázalo se, že je naprosto nemožné hodnotit přihlášené výrobky jednak zpoplatněnou, ale především tak rozsáhlou soutěží. Vedení BVV se rozhodlo změnit soutěž spíše do podoby ocenění technické výjimečnosti, úspor energií a v době, kdy exportní úspěšnost je nejdůležitějším kritériem, i ocenění obchodního úspěchu.
A právě v tomto místě je nutné připomenout výrok o MSV jako barometru českého průmyslu, neboť přes všechnu podporu vedení BVV se neujala myšlenka expozice nových technických řešení a nápadů nabízených výzkumnými organizacemi tak, jak je to obvyklé například u našich velmi technicky zdatných sousedů, v Německu. Nemá smyslu, zde na tomto místě, rozebírat letitý neduh českého prostředí, nízkou výkonnost vývojové základny vysokých škol a výzkumných institucí ve vazbě na průmyslové prostředí, ale je to fakt, který měl v pravý čas varovat politickou reprezentaci před potížemi, které musejí nutně v budoucnosti nastat.
Pokud se čtenář tohoto přehledu úspěchů našeho, ale i průmyslu zemí, jež se Mezinárodních veletrhů v Brně zúčastnili, jen trochu začte, musí si určitě povšimnout závažného rozdílu v pojetí podpory průmyslové výroby Československa, tedy doby budování nezávislého státu a současné doby. Že nelze srovnávat dvě odlišné doby? Možná. Ale když odmyslíme vyřešení majetkových vztahů, jež bylo nutné napravit, rozdíl je očividný.
Ostatně, každý takový přehled úspěchů a neúspěchů, jaký máte před sebou, nutí i k zamyšlení. A myšlenka, zvláště dobrá myšlenka, to je to nejcennější, co může člověk společnosti předat.
/bal/
